Vyhledávání
27.8.2016
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Žatcoste, kaj peske o Roma kidenas avri jek šukareder čhaj - sas odij Miss Roma.

Nejdříve se společně vydáme do Žatce na volbu Miss Roma.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Jana Chalupovo the o Czeslaw Walek u vakereha lenca pale koncepcia predalo Roma savi kerdža e vlada.

Do studia jsme pozvali Janu Chalupovou z Romského evropského centra Praha a Czeslawa Walka z Úřadu vlády, aby nám řekli o změnách vládní koncepce romské integrace.

Tiž tumenge phenaha, kaj šaj den te sikľon le čhavoren, te nadžanen mištes čechiko čhib. Džana amenca andre Osvětim, kaj sas oka kurko o Roma, dodžanena tumen hoj o čhavore džan pro taboris the hoj e grupa Le čhavendar giľavenas pro Zlintalent, kaj khelde avri.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte informace o škole pro cizince, vydáme se na pietní akt do Osvětimi, do sdružení Romodrom, které odjíždí na letní tábor a v závěru vysílání vám řekneme, jak se umístila skupina Le čhavendar v soutěži Zlíntalent 2004. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Žatci soutěžilo 13 dívek o titul Miss Roma
V Žateckém divadle se volila Miss Roma. O korunku krásy soutěžilo 13 romských dívek a podpořit je přišlo mnoho Romů z Žatce a okolí. Marie Vrábelová si pozvala k mikrofonu organizátorku a moderátorku Janu Dudovou.

Gábina - Miss Roma Žatce "Program jsme sestavovali spolu s Mojmírem Šebkem."

Co všechno program obsahoval?

"První disciplínu měly nejoblíbenější oblečení, další disciplínu měly rozhovor, pak byla volná disciplína, a na závěr promenáda v plavkách."

Vy sama jste prožila tuto soutěž na vlastní kůži a v roce 2002 jste získala titul Miss. Jaký to byl pro Vás teď pocit uvádět a prožívat to s děvčaty?

"Cítila jsem s nimi. Věděla jsem, čím musí projít, a že budou mít strach z každé disciplíny. Já vím co to je, také jsem to tak prožívala."

Ve volné disciplíně většinou předváděla tanec buď klasický romský, nebo moderní. Co Vám se třeba konkrétně líbilo?

"Mně se určitě líbil ten romský tanec, fakt se mi ale také líbilo, když někdo tancoval moderně. Volné disciplíny byly pěkné, líbily se mi."

Když jste začala soutěž organizovat, našla jste v městě Žatci pochopení? Jak se vůbec sháněli sponzoři?

"Pochopení jsem našla jen u pana Mojmíra Šebka, on mi s tím pomohl, i s hledáním sponzorů. Bylo to hrozně těžké."

Jana Dudová zmínila několikrát Vaše jméno - pan Šebek - že jste pomáhal při organizaci a konferoval.

"Jana se na mne obrátila, protože mě znala. My jsem se sešli před těmi dvěma roky v Sýrovicích, kde jsem tenkrát moderoval, pomáhal jsem manželům Milenkovým, kteří s tím začali jako první, a právě proto se na mne Jana obrátila, protože věděla, že mám určité zkušenosti, jenže tentokrát jsem všechnu tu dřívější práci převedl na Janu, a vlastně jsem jí jen poradil, jak má postupovat, vše ostatní leželo na ní."

Vy jste se zmínil na začátku, že městský úřad Žatec k tomu moc nepřispěl.

"To mě trošku zamrzelo, protože byli první, na které jsme se obrátili. Jednali jsme s tajemníkem, objednávali jsme se k starostovi - zdálo se mi, že se nám až vyhýbá, což mě trošku mrzelo. Město přes své sliby nám vůbec nepřispělo. Já jsem předpokládal, že právě oni mají zájem na integraci Romů do společnosti, bohužel - předpokládal jsem, že pan starosta bude předsedou poroty, že to bude pod jeho záštitou, pod záštitou starosty města Žatce, a je mi to líto."

Jak byste hodnotil atmosféru v divadle?

"Atmosféra byla vynikající, což bylo nakonec slyšet. Romové jsou daleko živelnější než gádžové, jak já říkám, a to prodali do té atmosféry. Podporovali všechna děvčata. Prostě nádhera, je to příjemné."

Gábina se stala Miss Žatce. Jaký je to pocit?

"Je to nádherný pocit."

Kolik je ti let?

"Je mi 14."

Studuješ?

"Budu studovat."

Na závěr si řekla, že se se svým štěstím podělíš s maminkou. Takže společně se budete radovat?

"Ano."

Co by sis přála?

"Přála bych si, aby se změnilo to, že lidi se mezi sebou nenávidí, a aby se měli mezi sebou rádi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2015Korunku česko-slovenské Miss Roma získala Bianka Bertoková z BratislavyO Roma Vakeren
21.06.2014Československou romskou Miss se v Hodoníně stala sedmnáctiletá SlovenkaO Roma Vakeren
21.05.2013Československou Miss Roma 2013 se stala Dominika Bubenčíková z RožňavyO Roma Vakeren
03.05.2013Česko – slovenská Miss Roma se uskuteční už potřináctéZprávy ze života Romů
03.08.2012Přihláška do soutěže Miss RomaZprávy ze života Romů
26.05.2012Letošní československou Miss Roma se stala Nikola DudušováO Roma Vakeren
30.04.2010Miss Roma České republiky - letos podesátéO Roma Vakeren
19.03.2010Blíží se finále 10. ročníku soutěže Miss RomaO Roma Vakeren
16.06.2006Společnost Stůj jak kvítek hledá romské modelkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Vláda přijala třetí aktualizaci koncepce romské integrace
A je tu čas, kdy si do studia zveme hosty. Slovo mají Marie Vrábelová a Anna Poláková, s nimiž jsou mikrofonu Jana Chalupová a Czeslaw Walek.

Ve studiu vítáme dr. Janu Chalupovou, zástupkyni Evropského romského centra Praha, a ředitele kanceláře Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity Czeslawa Waleka. Dobrý večer.

"Dobrý večer."

Pane Waleku, tento měsíc vláda přijala třetí aktualizaci koncepce romské integrace. Kdy a proč byla koncepce přijata?

"Koncepce byla přijata 16. června 2003 na zasedání vlády a od roku 2000 si vláda dala za úkol aktualizovat koncepci romské integrace každý rok, takže toto je regulérní aktualizace tak, jak byla přijata."

Jaké jsou zásadní priority aktualizace?

"Zmíním jenom pár priorit. Je to vytvoření programu podpory romských studentů na vysokých školách, zřízení funkce zdravotnického asistenta; ale možná ty zásadní jsou tři: přijetí studie proveditelnosti implementační agentury pro sociální začleňování - to bychom vládě měli předložit již 31. července. Druhá zásadní věc je, že vláda přijala návrh provedení dlouhodobého sociologického terénního průzkumu. Vláda zadala, abychom takový návrh zpracovala. Třetí zásadní věcí je, že nám vláda dala zelenou, abychom připravili novelu zákona o národnostních menšinách - tam chceme inkorporovat romské poradce na trojkách."

Hovořil jste o implementační agentuře. Přibližte nám to.

"O implementační agentuře se mluví už od roku 2002, tuším. Měla by to být buňka lidí, kteří by přicházeli k samosprávám a motivovali je k pozitivním činům, jak finančně, tak v rámci komunitních plánů. Se starosty a jinými partnery v samosprávách by vytvářeli komunitní plán a programy pro začleňování romských komunit."

Stále se hovoří v teorii. Jak to bude vypadat v praxi, jakých jste v praxi dosáhli výsledků?

"Ano, sice se mluví v teorii, ale konkrétně u té agentury se už činí jisté praktické kroky, tam je jisté, že agentura bude u ministerstva práce a sociálních věcí, nebo u ministerstva pro místní rozvoj. Obě tato ministerstva vyjádřila jasné přesvědčení, že taková agentura a že by měla vzniknout. Ta studie je už hotová. Teď čekáme už jen na novou vládu, aby to přijala. Pokud jde o ty praktické věci: usnesení nebo koncepce jsou výhledově plánovány do budoucna, do příštího roku. Takže ty věci, které jsem tu zmínil, by se měly v průběhu roku 2004 a 2005 vytvořit. Z těch minulých let je to například program terénní sociální práce, který byl vytvořen díky koncepci, a dále jiné programy - například ve školství."

Hovoříme o koncepci romské integrace. Jak je tato koncepce využívána v praxi a jak se informace o jejím využití dostanou přímo do terénu k Romům?

"Řeknu něco o té třetí aktualizaci - ta už visí na webu a včera jsme o tom informovali Radu a doufáme, že romští členové Rady budou o této koncepci informovat v terénu. Romští členové rady na vzniku té koncepce také spolupracovali."

Paní Chalupová, Vy spolupracujete s Evropským romským centrem Praha. Co máte konkrétně na starosti?

"Já se zabývám záležitostmi Romů sociálně slabých a lidí, kteří přicházejí s nějakým problémem. Těch problémů je velmi mnoho. Největší problémy jsou záležitosti bytové a z bytových záležitostí pak vyplývá, že Romové jsou sociálně vylučovaní. Tento trend pokračuje. Já se obávám, že koncepce, kterou tady pan Walek přednesl, nepovede k tomu, aby nedocházelo k dalšímu sociálnímu vylučování. Obávám se, že vláda, respektive vládní úředníci, nedokáží ani identifikovat problém. Tento problém nedokázali identifikovat již 13 let. Bojím se, že Romové na tom budou stále hůř. Romové v poslední době přicházejí o dávky, přicházejí o byty, žijí v situaci, která pro ně není řešitelná. Zkusme jim pomoci, pane Waleku, co s tím uděláte?"

Walek: "Já se z té úrovně vládních úředníků snažím pomoct, ale ono to samozřejmě není jednoduché. Osobně si myslím, že šancí je implementační agentura, kterou máme v koncepci. Jejím cílem je přijít do terénu a pomoci v terénu s těmi penězi, co máme. V současné době máme dotační program a ten dotační program rozděluje peníze neziskovým organizacím v rámci regulérního dotačního programu, tak jak existuje i na jiných ministerstvech. Agentura by peníze pak měla rozdělit přímo v samosprávě, v lokalitě."

Jak budete tento projekt sledovat, aby se dotknul přímo lidí, kteří se nacházejí v této situaci?

"Právě proto navrhujeme dlouhodobé sociologické výzkumy, které by měly sledovat, jak zlepšit situaci komunit."

Řekněte nám konkrétně - je tady teorie, je tady koncepce - kdy to Romové pocítí v praxi. Jak dlouho se vůbec ta teorie bude zavádět do praxe?

Walek: "To je těžko říci."

Chalupová: "Jestli k tomu můžu něco říci. Takovéto výzkumu tu existují minimálně tři roky. Jeden takový výzkum na státní zakázku dělal Socioklub, trval tři roky a výsledek není v těch komunitách zřejmý. Myslím si, že lidé sami musejí chtít a musejí se snažit, my je v tomto podporujeme."

Paní Chalupová, jaké informace mají Romové ve Vašem sdružení o koncepci romské integrace a jejím využití?

"Naprosto žádné. Já se domnívám, že ani romští představitelé nepřečetli celou koncepci, a určitě nemají informace o její už třetí změně."

Walek: "Zamýšlená agentura nebude mít terénní sociální pracovníky, ona bude na lokální úrovni vytvářet partnerství se samosprávou a s romskými komunitami. Pokud v té lokalitě bude fungovat nezisková organizace, tak bude do komunitního plánu vtažena."

Vznikne nějaký kontrolní orgán, který bude kontrolovat spolupráci a vůbec uvedení projektu v život, aby jste věděli, zda to jde kupředu?

Walek: "Pokud jde o formální kontrolu, tak tu bude zajišťovat ministerstvo, pod kterým agentura bude. Druhým kontrolním orgánem agentury by měla být Rada. Takový je plán. A pak samozřejmě veřejná kontrola, která funguje i vůči jiným institucím."

Co se dá s touto situací konkrétně dělat?

Chalupová: "Já si myslím, že jediná možnost je konkrétní individuální a kolektivní aktivita Romů, kteří se cítí sociálně vyloučeni. My, jako Romské evropské centrum, jim v tom můžeme pomáhat radou a pomocí. Ale myslím si, že jediná cesta je konkrétní aktivita těch lidí."

Pane Waleku:

"Já s tím souhlasím. Dodal bych, že je třeba i motivovat samosprávy, aby komunikovali s lidmi na lokální úrovni, aby vytvářeli prostor pro komunikaci i pro aktivity, takže proto ta agentura. Myslím si, že ta práce by se měla přenést z úrovně státní na tu lokální."

Chalupová: "Jestli můžu ještě něco říct. Bez toho, že by byla samospráva Romů, není toto řešení možné. Protože obecní orgány jsou vůči Romům velmi nevstřícné. Na tom se jistě shodneme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
08.11.2011Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever ČechZprávy ze života Romů
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Občanské sdružení ADRA připravuje dar pro 850 Romů, kteří přežili holocaust. Sdružení jim věnuje potravinové a hygienické balíčky a domácí potřeby, pro každého za téměř 8 tisíc korun. Nejstarší Romové, kteří se narodili před květnem 1945, dostanou dva potravinové a dva hygienické balíčky a jeden s domácími potřebami. V současnosti se rozváží první část pomoci, druhá fáze bude zahájena v polovině srpna.

Svědci v případě čtveřice náchodských Romů, kteří žalují majitele tamní restaurace kvůli rasové diskriminaci, se ve svých výpovědích u pražského vrchního soudu opět neshodli. Rozsudek vynesen nebyl, soudkyně hodlá v srpnu vyslechnout další lidi. Podle verdiktu prvoinstančního soudu se má restauratér Romům omluvit dopisem a vyplatit každému z nich 20 tisíc korun za to, že je personál jeho restaurace před dvěma lety odmítl obsloužit kvůli barvě pleti. Vlastník hostince se proti rozsudku odvolal.

R. Dzurko: Kopu si hrob a zpívám Sdružení Dženo nominovalo romského výtvarníka Rudolfa Dzurka na cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Jak informoval předseda sdružení Ivan Veselý, na cenu ho navrhli i přesto, že momentálně není zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze jediné dílo romského umělce. Dzurko obrazy vyrábí z barevné skleněné drti, kterou lepí na sklo. S tvorbou začal v sedmdesátých letech a první samostatnou výstavu měl v roce 1977 v Praze.

Foto: Eva Davidová Výstava s názvem Romové očima dvou generací je k vidění ode dneška do 14. července v kapli svatého Jana Nepomuckého na Jungmannově náměstí v Praze. Fotografie Romů z různých částí Čech, Moravy a Slovenska mapují romskou komunitu od poloviny 50. let 20. století až po současnost. Jejich autorkami jsou jedna ze zakladatelek české romistiky Eva Davidová a fotografka a novinářka Jana Tržilová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka
Hledáte vhodnou školu pro děti s neznalostí českého jazyka? Jedna taková existuje v Praze a proto jsem k mikrofonu pozvala její ředitelku Jaroslavu Růžičkovou.

Jaroslava Růžičková "V současné době máme přípravnou třídu, kde už od září 2004 bychom mohli přijímat děti, které mají potíže s českým jazykem. Snažíme se spojit s různými institucemi, učitelé chodí na školení, která pořádá například PHARE. Tímto způsobem se snažíme získávat zkušenosti ze zahraničí, abychom mohli dobře pracovat. Jinak jsme všichni speciální pedagogové, máme zkušenosti s romským etnikem, pro které tyto přípravné třídy byly zřízeny. Naše přípravná třída tohoto typu existuje už od roku 1997."

Jak se vám daří integrovat děti do běžné výuky?

"Z přípravné třídy 90 procent odchází na základní školy, pouze některé děti zůstávají u nás na zvláštní škole. Ty však musí projít psychologickým vyšetřením, umístění je pak opodstatněné. Ale většina dětí odchází do základních škol a celkem v pořádku tam potom pracují."

Co musí splňovat člověk, který přijede do České republiky a chce dát dítě do školy?

"V podstatě nic. My přijmeme dítě, které bude mít zájem, respektive jehož rodiče budou mít zájem, aby k nám chodilo. Bude jasné, že jazyková bariéra je taková, že by byl problém dítě zařadit mezi děti, které jsou na základní škole. Nic jiného vlastně potřeba není."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety
V srpnu si připomeneme jedno velmi smutné výročí v dějinách evropských Romů: v noci z 2. na 3. srpna uplyne 60 let ode dne, kdy byla v plynových komorách koncentračního tábora Osvětim vyvražděna téměř celá populace českých Romů. Do Osvětimi se minulý pátek vypravili čeští Romové spolu s redaktory Českého rozhlasu a Respektu. Mezi Romy byl jeden bývalý osvětimský vězeň a několik příbuzných bývalých vězňů. K nim patřili také manželé Zimovi, kteří v expozici osvětimského muzea našli fotografie své tety Růženy Danielové. Jejich vyprávění zaznamenala Jana Šustová.

"My jsem vnímali hlavně Růženu Danielovou, která se odsud vrátila, ale její manžel tu zůstal s pěti dětmi. Jako děcka jsme je moc neznali, ani jejího manžela, ani ty děti, ale ji jako tetu jsme znali, protože po válce, když se vrátila, tak hledala příbuzné. Chodila a vyprávěla, že jí tam zůstala celá rodina. Tehdy nás to moc dojalo. Ona se z toho za nějaký čas dostala, našla si přítele, aby zapomněla na ty strasti, a odstěhovala se do Hrubé Vrbky, kde nějaký čas žila. Potom se vrátila zpět do Hodonína, kde jsme bydleli. Chodila za námi a znovu se nám pokusila o tom vykládat. Tak jsme to s ní zažívali, ale dozvídali jsme se to až dodatečně, později."

Růžena Danielová se jako jedna z mála českých Romek vrátila z Osvětimi živá. Co jí pomohlo přežít osvětimské peklo?

"Oni ji využívali, že tu mohla zpívat a tancovat. Romští muzikanti tu měli svoji hudební skupinu, takže ona se tam předváděla, a nějak to přežívala - dostávala lepší jídlo a podobně. A jinak byla krásná, takže kdo ví, co v tom ještě bylo. Asi takhle přežila."

Na prožité útrapy a na ztrátu manžela Martina Daniele a pěti dětí bylo těžké vzpomínat. O tom vypráví Angela Zimová.

"Ona nechtěla vzpomínat, nechtěla se k těm vzpomínkám vracet. Strašně plakala a trpěla a ještě, když se musela dívat na svoje děti, na smrt svých dětí, to muselo pro ni být strašné peklo. Dlouho to trvalo, myslím pět šest roků, než trošičku zapomněla, nemohla zapomenout. Pak si našla přítele, odstěhovali se, ale nedalo se říct, že by zapomněla úplně. Pořád vzpomínala. Jako děcka si nás brala na prázdniny k sobě. Když se vrátila z toho koncentráku, tak si doma v obýváku udělala takový oltář. Na něm měla svého manžela a ty děti a kytičky - to byly její vzpomínky."

Ignác Zima v osvětimském archivu Pana Ignáce Zimy jsme se zeptali, zda měl potřebu dozvědět se o tetě i další informace, než slyšel z vyprávění.

"Ta potřeba je právě v tom, že jsem posbíral několik brožurek, které vydalo muzeum. Jsou i další materiály, které byly zpracovány. Profesor Nečas z brněnské Masarykovy univerzity zpracoval kolem této Růženy Danielové spoustu věcí. Řadu věcí udělal též profesor Dušan Holý. Takže je o tom spousta věcí."


Růžena Danielová na fotografii z 20. let. Přežila koncentrační tábor v Osvětimi-Březince a Ravensbrücku. Její manžel Martin Daniel a jejích pět dětí byli zavražděni v Osvětimi.
Martin Daniel. Narodil se 12. června 1900 v Lechovicích. Od roku 1938 žil s rodinou v obci Mutěnice na Hodonínsku, od roku 1940 ve vlastním domku. Pracoval jako dělník v cihelně. Dne 7. května 1943 byl deportován s manželkou a pěti dětmi do Birkenau. Zemřel jako první z celé rodiny 12. srpna 1943. Osvobození se dožila pouze manželka Růžena Danielová.
Svatba Magdaleny Danielové, dcery Růženy Danielová, pouhý týden před její deportací do Osvětimi. V táborové knize je jako datum úmrtí uveden 28. prosinec 1943.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom připravilo pro děti další Indiánské léto
Děti z Prahy prožijí další Indiánské léto. Letní stanový tábor pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin už druhým rokem připravilo občanské sdružení Romodrom. Podrobnosti mi řekla předsedkyně sdružení Marie Gailová.

Tábor pořádaný o. s. Romodrom "Je to už vlastně náš třetí tábor a jedeme do Němčic u Volyně. Budeme ve stanovém táboře v zámeckém parku."

Jaké děti s vámi pojedou?

"Jsou to samozřejmě opět děti ze sociálně slabých rodin a děti ze zařízení Klokánek z Českých Budějovic."

Na jak dlouho jedete?

Tábor pořádaný o. s. Romodrom "Jedem na 14 dní, jelikož tento rok se nám nepodařilo získat ani jeden grant, tak všecko letos děláme sponzorským darem."

Jaký program jste pro děti připravili?

Tábor pořádaný o. s. Romodrom "Minulý rok byl pracovní název Indiánské léto. Tento rok jsme Vodní krysy, a to proto, že máme k dispozici rybník a bude vodní program pro děti."

Co jste všechno od sponzorů získali?

"Vše možné od pitného režimu až po maso."

Tábor pořádaný o. s. Romodrom Děti si tento tábor budou nějakým způsobem platit, nebo jedou zadarmo?

"Jsou to děti ze sociálně slabých rodin a třeba děti z Klokánku. Uvedu jeden příklad - z Klokánku je jedna rodina, která čítá 11 dětí, z toho 6 s námi jede. Klokánek zaplatí pro děti určitou částku. Další děti, smíchovské děti, kde jsou jich také větší počty, na to peníze nemají a tyto děti jedou s námi zadarmo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
31.08.2013Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské dětiO Roma Vakeren
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Proběhl festival mladých zpěváků a zpěvaček Zlíntalent 2004
V devátém ročníku festivalu mladých zpěváků a zpěvaček Zlíntalent 2004 zvítězila Ivana Poláčková ze slovenského Pezinku. Součástí festivalu byla ale také autorská soutěž. Proto se Anna Poláková zeptala Martina Hrdinky z Českého rozhlasu, moderátora celé akce.

V soutěži Zlíntalent hrála i romská kapela Le čhavendar. Jak byli úspěšní?

"Byli úspěšní tak, že to víc nejde, což je vlastně zázrak, protože do autorské soutěže přišlo 532 přihlášek, takže se přihlásili autoři od nejpopulárnějších až po ty neznámé, a tito sympatičtí kluci, je jich pět a musím říct, že jsou skutečně sympatičtí, vyhráli skutečně na celé čáře nejen tím, že písničku, kterou přihlásili, sami interpretoval. Možná to je i tím, že ji složili všichni dohromady. Byli sympatičtí svým projevem i tím, že hráli na dva živé nástroje a zpívali."

Je to jedna z dalších kapel, která se umístila. První byli Gulo Čar na Andělu, teď jsou to Le čhavendar v této soutěži. Myslíte si, že mají romské kapely šanci dostat se do popředí, aby se hrály i v rádiích a aby měl možnost si je poslechnout i jiný posluchači, ne třeba jenom na těchto soutěžích?

"Proto se to vlastně dělá. Zlíntalent existuje kvůli tomu, aby ukázal talenty ve všech oborech týkajících se populární hudby. Přiznám se, že já mám cikánskou hudbu rád. Já jsem z Vršovic a vyrůstal jsem na ulici s míčem a s kytarami, kde se hráli tyto písničky. Mně osobně se zdají všechny stejné. Ta muzika je prostě pěkná a pořád stejná. Tak jsem rád, že jsou i takové světové kapely jako Gipsy Kings a další, které to propagují na celém světě. Myslím, že tak se to dostane čím dál tím víc i k nám. Když jsme před deseti patnácti lety řekli Gipsy Kings, tak nikdo nevěděl, o co jde, a dneska to všichni vědí a tancuje se na to na diskotékách. Takže si myslím, že ta budoucnost má, a i proto jsem rád, že vyhrála tato kapela."

A jak se líbila kapela Le čhavendar lidem, kteří se na soutěž přišli podívat?

"Bylo vyprodáno. Oni zpívali dvakrát, protože vítěz interpretační soutěže, která je na festivalu Zlíntalent v pátek, má potom právo vystoupit na sobotním galavečeru, kde účinkují interpreti, protože to je interpretační finále. Takže hráli a zpívali dvakrát, což byl trošičku problém, protože se všecko muselo přepojovat, protože tam byly ty jejich živé nástroje a nikdo s tím nepočítal. Ale úspěch měli u obou publik. Publikum v pátek je trošičku jiné než publikum v sobotu. Měli velký úspěch, dokonce tam vstávali lidé."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
16.07.2004Skupina Le Čhavendar si odnesla ocenění z letošního ZlíntalentuO Roma Vakeren
24.01.2003Skupina Le čhavendarO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jaký vztah k náboženství mají Romové, vyzpovídáme překladatele Emila Cinu a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V Žatci soutěžilo 13 dívek o titul Miss Roma
Horké téma:  Vláda přijala třetí aktualizaci koncepce romské integrace
Zprávy: 
Reportáž:  V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka
Reportáž:  Manželé Zimovi našli v Osvětimi fotografie své tety
Reportáž:  Sdružení Romodrom připravilo pro děti další Indiánské léto
Reportáž:  Proběhl festival mladých zpěváků a zpěvaček Zlíntalent 2004

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
172531   14.03.00 Romský jazyk
139814    Historie a původ Romů
124226   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
122100   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
111582    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
111497   11.09.98 Romske aktuality
97652    Fotografie
83572   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
72447    Romové po roce 1989
66336    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2016
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz